CEE Creatine Ethyl Ester 125 kapslí

Ostatní a speciální doplňky
Creatin Ethyl Ester

Nejnovější inovace představující kreatin monohydrát vázaný na ester.

Výhody: není nutné současné dávkování cukrů, protože díky esterové formě využívá CEE odlišný transportní systém, konkrétně systém tzv. pasivní difůze, kdy dochází k vazbě na lipidy („krevní tuky“). Dochází tak k velmi rychlému vstřebávání a optimálnímu využití kreatinu.

Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení.

Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu.

Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu)

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Vitamíny a minerály
Vitamín B12 - kobalamin

Vitamin B12 je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a ATP a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.

Vitamin B12 čili kyanokobalamin je velmi důležitým vitaminem pro člověka, neboť je nezbytně nutný pro krvetvorbu, spolupůsobí při biosyntéze nukleových kyselin, při buněčném dělení a má také významnou úlohu má při přeměně cukrů, tuků a bílkovin.Používá se k doplnění hladiny vitaminu v těle při jeho nedostatku způsobeném nedostatečným vstřebáváním v důsledku onemocnění střev, slinivky břišní nebo při infekcích bakteriálního nebo parazitárního typu. K léčbě určitého typu chudokrevnosti se však nepodává perorálně, jeho podání probíhá pod lékařským dohledem. Kyanokobalamin je také součástí léčiv používaných při onemocnění jater a přípravků určených k celkové výživě. Používá se i ke zlepšení různých nervových příznaků jako je mravenčení, kvalitativně změněná citlivost organismu, zhoršení svalové koordinace, ztráta pociťování vibrací, náladovost, zhoršení paměti, duševní výkonnosti, stavy psychózy. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin B12 a při změně velikosti zrakového nervu. Pozor na alergické kožní reakce.Vitamin B12 se nevydává bez lékařského předpisu, ve volně prodejných lécích je pouze jako součást multivitaminových přípravků v dávkách 0,5 - 6 mikrogramů. Terapeutické dávky jsou násobně vyšší. Pokud užíváte jiné léky na lékařský předpis nebo bez něj, poraďte se předem s lékařem! Vyskytuje se především ve vejcích, červeném mase, drůbeži, korýších, mléce a mléčných výrobcích, kysaném zelí, játrech a ledvin. Nedostatek může vést k perniciozní anemii a degeneraci kostní dřeně.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Vitamíny a minerály
Vitamín B12 - kobalamin

Vitamin B12 je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a ATP a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.

Vitamin B12 čili kyanokobalamin je velmi důležitým vitaminem pro člověka, neboť je nezbytně nutný pro krvetvorbu, spolupůsobí při biosyntéze nukleových kyselin, při buněčném dělení a má také významnou úlohu má při přeměně cukrů, tuků a bílkovin.Používá se k doplnění hladiny vitaminu v těle při jeho nedostatku způsobeném nedostatečným vstřebáváním v důsledku onemocnění střev, slinivky břišní nebo při infekcích bakteriálního nebo parazitárního typu. K léčbě určitého typu chudokrevnosti se však nepodává perorálně, jeho podání probíhá pod lékařským dohledem. Kyanokobalamin je také součástí léčiv používaných při onemocnění jater a přípravků určených k celkové výživě. Používá se i ke zlepšení různých nervových příznaků jako je mravenčení, kvalitativně změněná citlivost organismu, zhoršení svalové koordinace, ztráta pociťování vibrací, náladovost, zhoršení paměti, duševní výkonnosti, stavy psychózy. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin B12 a při změně velikosti zrakového nervu. Pozor na alergické kožní reakce.Vitamin B12 se nevydává bez lékařského předpisu, ve volně prodejných lécích je pouze jako součást multivitaminových přípravků v dávkách 0,5 - 6 mikrogramů. Terapeutické dávky jsou násobně vyšší. Pokud užíváte jiné léky na lékařský předpis nebo bez něj, poraďte se předem s lékařem! Vyskytuje se především ve vejcích, červeném mase, drůbeži, korýších, mléce a mléčných výrobcích, kysaném zelí, játrech a ledvin. Nedostatek může vést k perniciozní anemii a degeneraci kostní dřeně.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení.

Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu.

Udává počet kusů (kartonové množství) výrobku v hromadném balení (v kartonu)